V okolí Vranovské přehrady je mnoho míst, které během pobytu opravdu stojí za to navštívit. Nejblíže se nachází obec Vranov nad Dyjí, odkud jezdí přímá autobusová linka do historického města Znojma, které se nachází asi 25 km od kempu. Druhým směrem se nachází městečko Telč s historickým náměstím. Je tu mnoho dalších možností kam se během pobytu v kempu Vranovská pláž s.r.o. vydat.
Obec Vranov nad Dyjí se nachází v malebném údolí řeky Dyje. Dominantou obce je zámek, který se vypíná na 76 metrů vysoké skále. Obec má výrazně rekreační charakter jednak díky vyhledávané Vranovské přehradě a současně díky poloze obce na okraji Národního parku Podyjí. Vedle zámku je ve Vranově řada dalších historických památek. Morový sloup na náměstí, kostel Nanebevzetí Panny Marie, rotunda u kostela nebo sochy na okraji obce. K vidění jsou zde i tři objekty lehkého opevnění z let 1936 - 1938 v zrekonstruovaném stavu. Pevnůstky které byly součástí obranné linie mají nainstalovánu dobovou výzbroj a při zvláštních příležitostech bývají průvodci oblečeni do dobových uniforem československé armády. Avšak největší dominantou obce je bezesporu státní zámek Vranov nad Dyjí. Je to další objekt, stejně jako hrad Bítov a Znojemský hrad v soustavě obranných hradů podél hranice s Rakouskem. První zmínky o původním hradu pochází z roku 1100, kdy byl ve vlastnictví znojemských knížat. V roce 1525 jej získal Jan z Pernštejna. V té době došlo k zesílení opevnění. Dalším majitelem se koncem 16. století stal Maxmilián z Ditrichštejna, za jehož vlastnictví byl hrad obestaven renesančními budovami. V roce 1618 přešel hrad do rukou rodu Althanů, kteří jej zničený po 30leté válce přestavěli na honosný barokní zámek. V roce 1793 koupil zámek rytíř Josef Hilgartner z Lilienbornu, za něj proběhly klasicistní úpravy. Dominantou zámku jsou tzv. sál předků a kaple. Zámek je obklopen nádhernou přírodou.
Vranovský turistický vláček Vás v sezóně může dopravit z náměstí až na Vranovskou pláž, můžete se jím nechat vyvézt i přímo k Vranovskému zámku. Jeho trasa začíná u hlavní pláže Vranovské přehrady, pokračuje přes nádhernou pěší lávku spojující druhý břeh. Dále je trasa vedena přes hráz, lesní panorama až do obce Vranova nad Dyjí, vzdálené asi 2 km. Z náměstí z Vranova nad Dyjí vyjíždí nahoru k Vranovskému zámku, klenotu Národního parku Podyjí. Velmi působivá jízda nejen pro děti ale i pro dospělé.
Lodní doprava na Vranovské přehradě má bohatou historii. „Máša“, první motorový člun byl spuštěn na vodu již 11. července 1934. Dnes brázdí vody přehrady loď „Valentýna“. Můžete zvolit pravidelnou linku se čtyřmi zastávkami, nebo vyhlídkovou plavbu, která probíhá každý den a to až třikrát denně. Provozovatelé lodní dopravy nabízí také speciální plavby s ochutnávkou kvalitních znojemských vín a sýrů nebo plavbu s živou hudbou.
Obec Bítov se nachází nad Vranovskou přehradou, přibližně 2 km od hradu Bítov. Rozvoj turismu a nová poloha obce nad jezerem udělala z Bítova atraktivní rekreační lokalitu. V letní sezóně se zde pohybuje velké množství rekreantů, jimž slouží rozsáhlá síť rekreačních a restauračních zařízení. Od centra rekreační oblasti Vranova nad Dyjí je Bítov vzdálen přibližně 5 kilometrů. Okolí je vhodné pro příznivce cykloturistiky. V obci se nachází jeden z nejstarších hradů naší země hrad Bítov. První písemná zmínka je z let 1061-1067. Leží na ostrohu obtékaném řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí, v kaňonu tzv. Moravského Švýcarska. Původně dřevěný hrad byl nahrazen hradem kamenným – z poč. 13 stol. se dochovala pouze západní břitová věž.. Bítov býval centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostává (1307) na více než 200 let do rukou Lichtemburků. Za nich vzniklo jádro dnešní kaple Nanebevzetí Panny Marie (1334), základ dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtemburků se zde vystřídali Strejnové ze Švarcenavy, Jankovští z Vlašimi (zakladatelé zdejší zbrojnice) a mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní novogotické podoby. Za zmínku stojí zejména palácové novogotické interiéry s kolekcí rozsáhlé iluzivní výmalby napodobující dřevo, kámen nebo štuk. Interiéry jsou doplněny sbírkou obrazů tzv. druhé vlny německých a rakouských romantiků – ze zámku Rájce nad Svitavou (Schnorr z Carolsfeldu, Russ, Fendi, Camphausen). Posledním majitelem do roku 1945 byl velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Haasenfelsu, za jeho syna Jiřího mladšího se změnil hrad v největší soukromou zoologickou zahradu na kontinentě v té době. Nejvyhledávanější je dnes sbírka 51 vycpaných psů nejrůznějších ras.
Rekreační obec na začátku Vranovské přehrady, rozkládá se na obou březích řeky Dyje. Obec je umístěna u cyklistické trasy Slavonice - Vranov nad Dyjí - Znojmo. Od roku 1949 se jmenuje Podhradí nad Dyjí. Do té doby to byl Frajštejn, Frejštejn, německy Freistein. Novodobý název je inspirován motivem zříceniny hradu Frejštejna , který obci ze všech pohledů dominuje.
Do dějin vstupuje obec roku 1250 zmínkou o vlastnictví hradu bratry Gaitmarem a Hartlebem z Frajštejna. Další zmínka pochází z roku 1331, kdy přechází hrad do majetku Kunráta z Bítova. Samotnou obec potvrzuje král Vladislav II.do vlastnictví Leopoldovi z Krajku a v té dokument zmiňuje dva mlýny. Mezi lety 1561-1563 přecházejí vlastnická práva uvnitř rodu Krajířů z Krajku. Poté se střídají majitelé takto: Hanuš Wolfart Strein 1590, Hanuš Jiří Wolfart Strein 1612, Jakub Bechtold 1628, svobodní pánové z Uherčic 1633. V místě je množství rekreačních chat i objektů k ubytování. Pro turisty i cyklisty velmi atraktivní místo.
Je pradávným centrem Podyjí, ležícím na hranici Moravy a Rakouska , na strmém ostrohu nad řekou Dyje v místech, kde řeka pomalu opouští zalesněné údolí. Město si dodnes uchovalo svůj historický ráz s řadou vynikajících památek i romantických zákoutí. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.
Okružní jízda turistickým vyhlídkovým vláčkem Vám během devadesáti minut odhalí nejzajímavější části historického města Znojma. Provede Vás středověkými uličkami i náměstími, budete moci obdivovat významné památky a nabídne Vám zajímavé pohledy na město z údolí řeky Dyje.
Nastoupit je možno na kterékoli z osmi zastávek. Jízdu je možno přerušit a následně, s označeným lístkem, příštím spojem dokončit. Předpokladem je ovšem nenaplněná kapacita vláčku. Cestující jsou v průběhu jízdy prostřednictvím ozvučení nebo průvodce informováni o památkách a zajímavostech. Turistický vyhlídkový kolový vláček má kapacitu 30 míst a umožňuje i přepravu 4 jízdních kol. Automobily a autobusy mohou parkovat u Městských lázní nebo na parkovišti u Městské plovárny Louka.
Rotunda stojí na druhém nádvoří znojemského hradu jako jediný svědek nejstarších dob města Znojma a snad i nejstarší stojící stavba na našem území. Rotunda je zapsaná do seznamu národních kulturních památek již od roku 1962. Je řazena na třetí místo v pořadí důležitosti památek na našem území, hned za Pražským hradem a Karlštejnem.
Vnitřní stěny rotundy jsou omítnuty a vyzdobeny nástěnnými malbami, které kromě tradičních biblických námětů představují galerii přemyslovských panovníků s ústředním motivem povolání Přemysla Oráče na knížecí trůn. Veřejnosti je přístupná podle aktuálních klimatických podmínek.
Původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat založil v 1. pol. 11. století kníže Břetislav. Na základech středověkého zeměpanského hradu byl na počátku 18. stol. vybudován barokní zámek. Nyní je zde instalována stálá expozice "Z dějin Znojemska", která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní, ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí.
V hradním příkopu, který odděluje vlastní hrad od předhradí, je umístěna stálá výstava dravých ptáků. Znojemští sokolníci zde pravidelně předvádějí ukázky výcviku, letu a lovu dravců. Stanice pro handicapované dravce v hradním příkopu byla vybudována v roce 2003 za podpory města Znojma. Jsou zde umístěni především dravci, které nelze vypustit zpět do volné přírody. Ukázky výcviku dravých ptáků, se konají vždy od 1.dubna v areálu znojemského hradu. K vidění jsou zde různé druhy denních i nočních dravých ptáků, jakož i různé druhy jejich výcviku.
Nynější radniční věž, postavil na místě starší věže v roce 1445 – 1448 Mikuláš ze Sedlešovic. Věž navzdory svému věku neztratila nic na půvabu. Je vysoká 70 m s rafinovaně utvářenou zelenou střechou, tvořenou dalšími devíti menšími věžičkami. Je přístupná po celý rok a při hezkém počasí lze spatřit 50 km vzdálené Pálavské vrchy nebo dokonce 200 km vzdálené Alpy.
Systém navzájem se proplétajících chodeb pod celým středověkým městem má svou celkovou délkou 30 km opravdu evropský rozměr. Chodby, které probíhají v několika patrech nad sebou, byly ve skále vytesány v době od 13. do 17. století a byly dobře zásobeny vodou z tzv. jezuitského vodovodu. Sloužily jako zásobárny potravin, ale i jako úkryty obyvatel v dobách ohrožení města, a byly rovněž propojeny s hradem. Prohlídková trasa začíná v domě na Slepičím trhu a je dlouhá 1 km. Novinkou je nová prohlídková trasa, kde jsou nainstalovány pohádkové postavy, alchymistická dílna, oživlé skály či ukázku vězeňských kobek.
Kostel sv. Mikuláše založil znojemský údělný kníže Leopold roku 1106. V roce 1335 shořela velká část města včetně Mikulášského kostela. Tři roky po té dal vystavět nový chrám Karel IV. Budování chrámu bylo dokončeno až v první polovině 16. století. Významný podíl na stavbě měl také místní stavitel Mikuláš ze Sedlešovic. Uvnitř chrámu se nachází řada pozdně gotických památek.Na stěnách za hlavním oltářem jsou zbytky fresek s pašiovými náměty a legendou o sv. Achatiovi. Oltázní obrazy sv. Rodiny, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Šebestiána, Chlebová Madona z doby okolo 1500. V blízkosti křtitelnice je umístěna skleněná rakev s ostatky sv. Bonifáce, starokřesťanského mučedníka. U kostela byl starý hřbitov, který byl zrušen koncem 17. století. Patřila k němu i nedávno prozkoumaná středověká kostnice, která se nachází mezi kostelem sv. Mikuláše a Svatováclavskou kaplí.
Bývalý premonstrátský klášter v Louce byl po šest století jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. Založil jej kníže Konrád Ota (od roku 1189 český kníže) se svou matkou Marií v roce 1190, premonstrátský klášter, který se stal jedním z nejvýznamnějších institucí na Moravě a v dějinách Znojma sehrával významnou roli.
Z původního opatského kostela, který byl románskou trojlodní basilikou, se zachovaly jen tři portály, spodní část půlkruhovité apsidy a prostorná románská krypta, rozdělená šesti pilíři na dvě lodi. Kostel sám nese prvky všech stavebních slohů až po sloh barokní. Za husitských válek byl spolu s klášterem v roce 1425 zničen, ale brzy zase obnoven. Při kostele se nacházejí zbytky křížové chodby z 2. poloviny 15. stol. Další úpravy se prováděly v 16. a 17. stol., z nichž je pozoruhodná renesanční kaple sv. Šebestiána v patře nad sakristií s oltářem z roku 1580.
V dnešní podobě je kostel barokní stavba z 2. pol. 17. stol. V louckém klášteře působil vynálezce prvního uzemněného bleskosvodu Prokop Diviš. V roce 1851 sem pak byla přemístěna z Vídně vojenská Ženijní akademie, která tu působila do roku 1869. Od té doby byl pak celý areál nepřetržitě až do roku 1993 využíván jako kasárna.
Všude v Telči jsou k vidění prvky středověkého systému obrany města. Tvořily je rybníky, hradby, příkop a věž. Přístup do města umožňovaly dříve pouze dvě brány. Náměstí vroubené malebnými domy se štíty a podloubími odpovídá svým rozsahem přibližně stavu při založení města. V polovině 15. století bylo k většině domů na náměstí přestavěno podloubí a celá průčelí se štíty podle jednotného plánu. Většina fasád a štítů nese znaky baroka, některé i slohů pozdějších. Původně gotický hrad byl později přestavěn na renesanční zámek. V jeho prostorách se nachází Galerie Jana Zrzavého, vystavující průřez dílem tohoto význačného českého malíře, a pobočka Muzea Vysočiny.
Středověký hrad Jindřicha z Lipé přestavěný v pol. 16. stol. v duchu janovské palácové architektury. Renesanční arkádové nádvoří ve třech podlažích dle návrhu Leonarda Garda da Bisono. V zámku instalován cyklus 20 monumentálních pláten Alfonse Muchy Slovanská epopej, zachycující výjevy z dějin slovanských národů. Pamětní síň lékaře Theofrasta Paracelsa.
Postavený Komendou Řádu německých rytířů, od poč. 20. stol. slouží jako městské muzeum. Dnes výstavy výtvarného umění, archeologické a národopisné sbírky.
Původně hrad, v pol. 16. stol. přestavěný na renesanční zámek. Expozice dějin Jevišovicka, sbírka lidového nábytku a starých klávesových hudebních nástrojů.
